Pension Volský důl  

Pension VOLSKÝ DŮL

Stylový horský penzion Volský Důl se nachází u silnice vedoucí z Vrchlabí (centrum města 7 km, lyžařský areál Herlíkovice 3,5 km) do Špindlerova Mlýna (centrum města 6 km, sedačková lanovka Labská u hotelu Arnika 3,5 km).

V penzionu Volský Důl mají hosté k dispozici kromě ubytování restauraci (pouze pro hosty penzionu), ve které jsou podávány snídaně a po dohodě i obědy a večeře, venkovní letní terasu na klidném místě za penzionem a parkoviště přímo u objektu.

Strážní úsek Volský Důl je jedním ze šesti, které má v péči terénní středisko Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně. Na rozdíl od některých jiných obvodů s velmi členitými hranicemi je hrubé vymezení tohoto úseku, protáhlého v severojižním směru, poměrně jednoduché. Zaujímá labské údolí mezi Vrchlabím-Herlíkovicemi a Špindlerovým Mlýnem-Bedřichovem. Mimo toto hluboké říční Volský důlúdolí zasahuje z praktických důvodů (je třeba mít pohromadě obec Strážné) pouze ve své jihovýchodní části. Tady hranice zabíhá až do údolí Klínového potoka, k lomu pod Hříběcími Boudami. Stoupá po potoce k Hnědým skalám a pak po zeleně značené turistické cestě vybíhá pod Krásnou pláň, aby seběhla do labského údolí k Michlovu Mlýnu. Odtud vede po hlavní silnici až na konec vodní nádrže Labská. Odtud stoupá přes Bedřichov a po Vodovodní cestě až na Horní Mísečky. Tady se zalomí k jihu a po řadu kilometrů je vymezena jednoznačnou linií klasické turistické Bucharovy cesty, tedy „přes Tři kopce“, až k rozhledně na Předním Žalým. Seběhne nad Křížovky a po hranici národního parku a ochranného pásma dolů k Labi do Herlíkovic. Odtud po hranici parku zase vzhůru na Strážné, kde jsme cestu po obvodu úseku začali. Jasnou osu vymezeného území tvoří řeka Labe, do názvu se však nedostalo, vždyť i výše ležící úsek se jmenuje Labský důl. Strážní úsek nese název podle velké luční enklávy, ležící na levobřežním svahu labského údolí. Volský Důl (německý Ochsengraben) dokonce kdysi býval samostatnou obcí, dnes je součástí města Špindlerova Mlýna. Nejnižším místem strážního úseku je koryto Labe v Hořejším Vrchlabí (cca 530 m n. m.), nejvyšším Mechovinec (1 074 m n. m.). Tento úsek zasahuje na území čtyř obcí: Špindlerova Mlýna, Vrchlabí, Strážného a okrajově Benecka; jeho rozloha je 2 292 ha.

Strážcem, kterému je výše popsané území svěřeno takříkajíc do osobní péče, je mladý muž (* 1981) Michal Štěpánek, absolvent Vyšší odborné školy lesnické v Trutnově, který hned po jejím absolvování nastoupil na špindlerovské terénní středisko na civilní službu a od roku 2004 je strážcem na úseku Volský Důl. Kromě všestranného zájmu o přírodu je také čajomil, a tak v jeho batohu většinou nechybí termoska gunpowderu či jiného, vybranějšího zeleného čaje.

Na terénní exkurzi po jeho strážním úseku jsme se vypravili ze služebny, strážci důvěrně nazývané Karlštejn. Dřevěná chata u opuštěného mramorového lomu na Hříběcích boudách slouží zároveň dvěma strážním úsekům – Volský Důl a Liščí hora. Strážci si tu mohou v klidu uspořádat „papírové záležitosti“, cestáři zase ukládají nářadí; do budoucna tu zřejmě bude fungovat stanoviště regulující provoz na silničce vedoucí na Rennerovky a další enklávy.

Hned první zastávka pochůzky v údolí Klínového potoka nám dovoluje představit jednu z výjimečností tohoto strážního úseku, totiž povolené horolezecké terény. Na tomto úseku jsou tři ze čtyř území, na kterých je v Krkonoších povolena horolezecká činnost. Jsou to námi navštívené – a lezci nejvíce využívané – Hnědé skály a na protějším levém břehu potoka Hranostají skála (ta je vlastně již v sousedním obvodu Liščí hora) a Emina skála v labském údolí na Bártlově Lávce. Co o lezeckých terénech a jejich uživatelích říká strážce Michal Štěpánek? „Horolezci jsou většinou lidé, kteří žijí v souladu s přírodou, takže s nimi problémy nejsou – zachovávají pořádek, neporušují zákaz vjezdu. Ke svým komerčním akcím využívá Hnědé skály také firma Yellow Point.“ Další sportovní aktivitou je 4,8 km dlouhá vodácká trasa Labe, začínající pod Labskou přehradou a končící na Kukačce. „Podmínkou pro plavbu je průtok 10 m3 a výška hladiny 48 cm, což se dá snadno zjistit na internetu. Bezplatnou povolenku vydáváme na našem terénním středisku ve Špindlerově Mlýně,“ upřesňuje Michal a dodává: „Oblíbené jsou také cyklotrasy, hlavně Benecko–Rovinka–Špindl a Strážné–Krásná Pláň–Špindl.“

Vystoupali jsme na křižovatku Nad Krásnou Plání, kde se strážce rád pochlubí jednou novinkou: „Minulý rok jsme tu připravili odpočinkové místo, kde je kromě laviček se stolem také velká mapa a hlavně srub „áčko“, který poskytuje útulek při nepřízni počasí. Další odpočinková místa mám u kapličky ve Volském Dole, na Kukačce a u rozhledny na Předním Žalým. Návštěvníky jsou přijímána velmi pozitivně, jen to občas přináší problémy s nepořádkem kolem nich.“

Lesními cestami přes Přední Struhadla jsme dorazili na velkou enklávu, která dala úseku jméno. Dnes je to vlastně Přední Labská, ale pod tento souhrnný novodobý termín patří ještě další osady a samoty v údolí Labe. V horní části Volského Dolu Zvonice Volský důlroste mohutný jasan ztepilý, vyhlášený jako památný strom, jediný na strážním úseku; ještě jeden se připravuje k vyhlášení na Krausových Boudách. Jakýmsi středem enklávy je křižovatka cest u dřevěné zvoničky a seníku, který sem byl před lety přenesen a uchráněn před zkázou. Je tu další odpočinkové místo, doplněné i o vývěsku, ve které Michal pravidelně vyměňuje pozvánky na akce pořádané Správou KRNAP i její úřední vyhlášky. Informace slouží nejen turistům a chalupářům, ale hlavně stálým obyvatelům, kteří stále ještě několik chalup obývají. Ty stálé žijící na enklávách po obou stranách Labe zná strážce osobně, ostatně trvale osídlené chalupy se dají spočítat na prstech jeho rukou. Chválí například pana Jirmana na protější stráni na Čerstvé Vodě, který chová ovce a stará se o údržbu mnoha luk. I tam stojí zvonička, nedávno opravená.